Svačinka se lvy

Náš řidič a průvodce Bali vypadal v brýlích spíš jako profesor 　

Četl jsem před časem rozhovor se synem Josefa Vágnera (prvním ředitelem královedvorské ZOO) Zdeňkem, který od roku 1981 nepřetržitě žije v Africe a působí v afrických národních parcích jako průvodce. Pan Zdeněk Vágner v rozhovoru otevřeně přiznal, že ani po letech se nemůže vyrovnat rodilým Afričanům co se týká schopnosti rozpoznat divoké zvíře v krajině.

Skutečně při žádném safari v Africe jsme si na průvodce a řidiče nemohli stěžovat. Nejinak tomu bylo i v Botswaně v kempu Kwara, kde jsme na rozdíl od Keni, Tanzáníe i Namibíe měli nejen řidiče-průvodce ale i stopaře, který seděl na speciálním sedátku umístěném na levém předním blatníku obrovského džípu. Řidič v Kwaře měl "indonéské" jméno Bali, stopař si nechal říkat K.B.

Během kafíčkových zastávek bylo vždy o čem diskutovat

Součástí každého, dopoledního i odpoledního, safari bylo krátké zastavení a protažení spojené s　šálkem kávy a sušenkou na zakousnutí. Prostě takové malé rozmazlování, bez kterého bychom se samozřejmě obešli, ale pokud si vzpomínám nikdy jsme neprotestovali.

Vzpomínám si, že třetí den našeho brouzdání v okolí kempu Kwara jsme zastavili v mírném svahu a chystali se na odpolední kafepauzu. Bali zastavil na trávou porostlé stráni bez keřů, takže nic nenasvědčovalo tomu, že by v blízkosti mohl být nějaký predátor. Vystoupili jsme. Zatím co jsme se protahovali, K.B. začal vytahovat stolek, termosku s　kávou a krabici sušenek. Bali, aniž bychom to v　tu chvíli vnímali, šel pro jistotu ještě na prohlídku nejbližšího okolí. Zkrátka co kdyby. Myslím, že už jsme měli v ruce hrníčky s kávou, když se k nám Bali otočil a sykl: "Do auta !, Žádné rychlé pohyby! " Podívali jsme se na sebe, položili šálky s horkou kávou na stolek, nechali stolek stolkem a postupně jsme naskočili (včetně stopaře) na sedadla otevřeného džípu. Když Bali nastartoval, auto bylo vidět, že se mu očividně ulevilo. Až teď nám řekl, že kousek od nás je smečka lvů.

Vzadu opuštěný stolek s kafíčkem, vpředu relaxující lvice

Pomalu jsme popojížděli směrem k místu, kde Bali objevil smečku lvů. Asi po dvaceti-třiceti metrech jsme je taky uviděli. Mírně zvlněný terén a vysoká tráva vytvořily v relativně rovné a přehledné krajině poměrně slušné maskování pro tři lvice a jedno mládě.

Lvíče koukalo roztomile

Zkoušel jsem počítat kolik vteřin by lvům stačilo k překonání této vzdálenosti....Zase se osvědčilo přísloví: Dvakrát prověř místo, kde chceš v divočině vylézt z auta než z něho skutečně vylezeš!

Lvice předvedla co má v tlamě

Ale za chvíli jsme už zase byli ve fotografickém tranzu, fotili jsme lvy a na to, co se mohlo stát jsme už nemysleli. Se skupinkou lvů jsme zůstali až do setmění, kdy se smečka pomalu zvedla a tiše se ztratila ve tmě.

Večer lvi vyrazili na lov

Botswana 2/2009