FotogalerieHasek.cz
Poslední aktualizace:
23.08.2017

Paro Tshechu - den první

Už řadu let se snažíme zařadit do itineráře našich výprav za poznáním i návštěvu tradičních tanečních nebo divadelních vystoupení, která jsou typická pro právě navštívenou zemi. Vždycky samozřejmě neodcházíme omámeni uměleckým dojmem z představení, pokaždé to však v nás zanechá kousíček historie, kousíček lidského naturelu a vždy minimálně snahu aktérů o co nejlepší projev.

Asi nejhlubší zážitek ve mně zanechaly polynéské tance, které jsme shlédli na Tahiti. Jejich profesionální provedení bylo ještě podtrženo krásou tanečnic a Polynésie vůbec. (viz samostatný článek „Jak se tančí Otea“)

Bhu_PT_clanek_002 Tanečnice z TahitiProfesionalitě polynéských tanečnic se určitě velice blížilo i vystoupení thajských tanečnic, kde hlavní roli hrály ruce a prsty.
Bhu_PT_clanek_003 Karové nad řekou Omo Taneční vystoupení afrických tanečníků byly daleko prostší. Profesionální dokonalost zde nahrazovala upřímnost a autenticita projevu, která často zavedla naše představy o desetiletí zpět. Z tohoto pohledu na nás nejvíce zapůsobily tance kmene Karů a Hamarů v jižní Etiopii a také setkání s Rendillskými ženami v severní Keni. Velice zajímavé byly tance v jihoindickém Cochinu vycházející z hinduistické mytologie. Tanečníci, kteří předvádí tyto tance, procházejí dlouhodobou přípravou než mohou předstoupit před publikum.
Bhu_PT_clanek_004 Ženy z kmene Rendille Ne vždycky jsme samozřejmě měli šťastnou ruku při výběru představení. A tak vystoupení maorské taneční skupiny na Novém Zélandu a obdobně i tradiční tance na Borneu v nás zanechaly dojmy spíše rozpačité.

Našim nejčerstvějším zážitkem z této oblasti byly bhútánské náboženské slavnosti „tshechu“, jejichž hlavní součástí jsou taneční vystoupení, které vycházejí z mytologie buddhistické.
Pokud jsem v úvodu uvedl, že z hlediska estetického na mě nejvíc zapůsobily polynéské tance, z hlediska vitální autenticity tance afrických kmenů v Eitopii a v Keni, pak tance a zejména atmosféra slavností Tshechu pro mne byly odrazem víry a duchovního propojení účinkujících s publikem.
Bhu_PT_clanek_005 Paro Dzong Tshechu v bhútánském národním jazyce „dzongkha“ znamená „desátý den“ a mělo by to  znamenat, že se konají vždy 10. den tibetského lunárního kalendáře. Při nahlížení na roční harmonogram slavností jsem však toto pravidlo moc nepochopil. Celkem jsem napočítal kolem 45 slavností, které se konají v hlavních městech provincií během celého roku, z toho téměř polovina v Bumthangu.

My jsme si vybrali slavnost Paro Tshechu, která vedle slavnosti v hlavním městě Thimphu patří mezi největší. Slavnost v Paru se koná prakticky nepřetržitě od roku 1644, kdy byl vystavěn Paro Dzong. Slavnost Paro Tshechu trvá celkem 5 dní. První den probíhají přípravné rituály na nádvoří dzongu a druhý den se konají první taneční vystoupení rovněž na nádvoří. Další tři dny probíhá hlavní část slavnosti v otevřeném amfiteátru nad dzongem.

Zatímco „domácí“ se účastní slavnosti většinou po celých pět dní, pro turisty je návštěva tshechu spíš jednodenní nebo půldenní záležitostí. I my vlastně jen nakoukli a přičichli k této slavnosti a sdílení víry mezi tanečníky a domácím publikem jsme viděli jen v očích svátečně oblečených Bhůtánců.  
Bhu_PT_clanek_006 Domácí publikum Pro naši první návštěvu Paro Tshechu jsme si vybrali 2. den slavnosti. Vyrazili jsme kolem 10 hodiny (po časně ranním birdingu v Chele La). Vstup na taneční představení je volný, ale ..!
Nádvoří bylo natřískané k prasknutí a přísná pořadatelka byla nekompromisní. Asi po dvacetiminutovém vyjednávání, prosbách a dotazech jsme byli vpuštěni na nádvoří, ale tím problém nekončil. Nebylo kam si sednout ani kam se postavit, a tak nás pořadatelé posílali zleva doprava a zpět. Ale trpělivost růže přináší a nakonec jsme přece jen dvě místečka našli. Alena ve stínu poněkud dál od taneční scény a já se vklínil mezi přítomné v první řadě ale na sluníčku. Konečně jsme mohli začít vnímat tanec, „Tanec černých klobouků – Zhana“.  
Bhu_PT_clanek_007 Tanec Zhana Traduje se, že Guru Rinpoche vytvořil tento tanec, aby si podrobil zlé duchy z tibetského kláštera Samye v 8 století.
Bhu_PT_clanek_008 Tanečníci přenášejí energii do publika Tanec Zhana tančí 21 tanečníků – mnichů, kteří na sobě mají velké černé klobouky, pestré brokátové obleky a vysoké plstěné boty. Představují znovuzrozeného tantrického mistra, který si podmaňuje síly zla, které ruší mír a klid na zemi. Síly zla nejsou jen zlí duchové, ale i skryté špatné vlastnosti, které jsou v každém z nás: nezřízená touha, hněv, nevědomost, pýcha a žárlivost.
BHU_PT_017 Tanec bhútánských dívek jsme vůbec neviděli Když skončil tanec Zhana, nastoupily na nádvoří dzongu bhutánské dívky, které předváděly civilní lidové tance (náboženské tance předvádějí pouze tanečníci – mniši). Bohužel bezprostředně po nástupu dívčího souboru prolomil dav na horním nádvoří pořadatelský kordon a před nás se nahrnul dav nových návštěvníků. Příštích dvacet minut jsme se dívali jen na stojící nebo mírně se sunoucí dav před námi. Zkoušel jsem tedy fotit publikum. Neslyšeli jsme zde žádné výkřiky ani protesty proti clonícím nově příchozím. Domácí seděli, někteří si tiše povídali se sousedy, druzí seděli beze slov a snad vstřebávali energii, kterou tu zanechali tanečníci v černých kloboucích.
Bhu_PT_clanek_010 Vousatý muž z publika Zástup lidí přede mnou se spíše zvětšoval, a tak při ohlášení dalšího tance jsem se zvedl i já a nechal jsem se nést davem sem a zase tam. Přitom jsem se snažil zachytit tanečníky dalšího tance: Drametse Nga Cham (Tanec bubeníků z Drametse nebo Tanec masek a bubnů Drametse).
Bhu_PT_clanek_011 Tanečník - bubeník
I tento tanec má samozřejmě historicko-náboženský původ. Svatý muž Khedup Kuenga Wangpo během intenzivní meditace měl vidění, ve kterém navštívil palác Guru Rinpoche. Tam viděl tance, které následně (r. 1518) upravil ve své choreografii a seznámil s nim mnichy kláštera ve vesnici Drametse ve východním Bhútánu. Tanec dlouho mohli tančit jen lidé z Drametse. Až koncem 19. století pronikl i do ostatních oblastí a stal se součástí slavností Tshechu.

Bhu_PT_clanek_012 Maska tanečníka  Tanečníci měli tentokrát na tvářích dřevěné zvířecí masky, žluté sukně ke kolenům, pestré brokátové haleny a samozřejmě bubínky se zvláštními zahnutými paličkami. Maska každého z  šestnácti tanečníků představuje božstvo symbolicky znázorněné významným zvířetem budhistického astrologického systému: sněžný levhart, yak, kanec, koza, sova, had, drak, kůň, jelen, pes, medvěd, vůl, havran, tygr, garda a sněžný lev. Tanec odráží princip Samsary - kola života. Tanečníci během představení vyvolávají božstva nebeského světa a mění fyzickou energii na duševní a přenášejí ji na diváky, které tak očišťují od jejich hříchů.
Bhu_PT_clanek_013 Tanec Dramatse Nga Cham Tanec Dramatse Nga Cham je nejvýznamnější mezi tanci, neboť podle buddhistických přesvědčení je zvuk bubnu známkou vítězství a radosti. Tento tanec proto oslavuje vítězství dharmy (řádu světa) podle Buddhy.

Dav před námi houstnul a tanečníci se nám ztráceli za hradbou publika. Pro dnešek pro nás Tshechu skončilo.

Další den jsme měli taneční pauzu, podnikli jsme z Para příjemný trek k Tygřímu hnízdu. O naší druhé návštěvě na Paro Tshechu si budete moci přečíst v dalším článku.