Není tangara jako tangara - I.

Během téměř 20 let co se snažíme fotit přírodu a tvory v ní žijící, jsme si vytvořili k některým druhům, rodům nebo obecně skupinám živých tvorů nadstandardní vztah. Jako ryzí amatéři můžeme přiznat, že v případě ptačích druhů je to především barevnost, která tento vztah vytváří. Kromě kolibříků, vlh, ledňáčků určitě patří mezi naše oblíbence tangary. Vídali jsme je téměř během každé naší cesty do Latinské Ameriky. Až fotoúlovky z cesty do Brazílie v roce 2016 a letošní cesty do Kolumbie (2020) nás donutili, abychom si o tangarách udělali bližší představu.

Původ jména a systémové zařazení

Původ jména tangara pochází z jazyka jihoamerických Indiánů: Tupi a znamená tanečník. Vyčetl jsem, že jméno bylo původně používáno pro pipulky a až později přešlo toto jméno na pestře zbarvené drobné ptáky, tangary. Rodové jméno tangara (nebo obdobu) používá většina evropských jazyku (tanager - angličtina, tangare - němčina, tangara - španělština).

V češtině se rodovým jménem tangara v současné době honosí 50 ptačích rodů, do kterých je zařazeno téměř 200 druhů. Převážná většina těchto rodů (43) je zařazena do čeledi tangarovitých (Thraupidae). Druhově nejbohatším rodem, nejen z čeledi tangarovitých, je rod Tangara s 65 druhy a 154 poddruhy. 

Tangara zlatá / Golden Tanager / Goldtangare / Tangara Dorada

Teritorium výskytu

Tangary obývají rozsáhlé neotropické oblasti od Mexika až po severní Argentinu. Některé druhy obývají nížinné oblasti, jiné se pro změnu zabydlely ve vysokohorských oblastech. V drtivé většině však dávají přednost pralesním porostům. Tangary žijí v párech nebo malých hejnech. Potravou tangar je převážně ovoce, ale žerou i hmyz.

Horský prales v Západních Andách

Popis

Většina tangar připomíná velikostí i tvarem těla našeho zvonka zeleného, menší druhy pak čížka lesního (literatura uvádí délku těla 11.5 až 15 cm). Některé druhy mají protáhlejší tělo s delším ocasem velikostí odpovídající našemu strnadovi obecnému (16 až 19 cm). Jsou však i ještě větší druhy, které se vymykají výše uvedeným kategoriím. Jako největší druh bývá uváděna tangara bělokápá (Sericossypha albocristata) 114 g/24 cm. Informace o specifickém zbarvení a dalších znacích budou uvedeny u jednotlivých druhů.

Rod Tangara

Tangara šafránová (Tangara xanthocecephala).

Tangara šafránová (Tangara xanthocecephala venusta)

Druhové vědecké jméno tangary šafránové (Tangara xanthocecephala) pochází z řeckých slov xanthos = žlutý, kephalos = hlava.

Je dlouhá 12,5 až 13,5 cm. Téměř celé tělo má modrozelenou (berylovou) barvu. Hlava je zlatavě žlutá. Břicho včetně podocasního peří šedorezavé. Na zádech je černé pruhování. Peří na křídle a ocase je černé s modrozeleným lemováním. Černá barva na zadní části krku přechází tenkým proužkem až na bradu. Rovněž čelo, uzdička a peří kolem očí je černé a tvoří na žluté hlavě kontrastní masku. Oči jsou tmavohnědé, zobák černý a nohy šedé.

Žijí v primárních i sekundárních porostech (i zahradách) na svazích And v nadmořských výškách od 1000 do 2300 m. Existují tři poddruhy. My jsme nafotili poddruh tangara xanthocecephala venusta v Kolumbii na východních svazích Západních And. Tento poddruh má na rozdíl od zbývajících dvou poddruhů stejně zbarvenou horní část hlavy jako příuší.

Podobné (zaměnitelné) druhy jsou: Tangara chrysotis, Tangara lunigera a Tangara parzudakii.

Tangara modrohlavá (Tangara cyanocephala)

Tangara modrohlavá (Tangara cyanocephala cyanocephala)

Druhové jméno " cyanocephala " pochází z řeckých slov kuanos = tmavěmodrý, kephalos = hlava. Zajímavé je, že české druhové jméno se přidržuje vědeckého názvu zatímco anglický název (Red-necked Tanager) upřednostnil jedinečnou červeň na krku.

Tangara modrohlavá (Tangara cyanocephala) je podle mne nejkrásnější tangara rodu Tangara. Je jen málo menší než tangara šafránová. Spodní partie jsou hráškově zelené, vzadu na břiše a pod ocasem přechází barva do žlutozelena. Peří na křídlech a ocase má zelenkavou barvu s černými lemy. Peří na lopatkách, pláštíku, malých a středních krovkách je téměř černé, přičemž spodní část středních krovek je zlatavá. Krk je zářivě červený a horní partie hlavy sytě modré stejně jako hrdlo. Paletu barev doplňuje zlatavá linka v horní oblasti křídel. Rozdíl zbarvení samečka a samičky je minimální. U samečka se uvádí výraznější zbarvení.

Žijí v primárních i sekundárních pralesích podél brazilského pobřeží Atlantiku v nadmořských výškách od 400 do 1000 m.

Existují tři poddruhy. My jsme nafotili poddruh Tangara cyanocephala cyanocephala na soukromé zahradě Folha Seca u města Ubatuba v jihovýchodní Brazílii.

Vzhledem ke svému červenému krku je nezaměnitelná s ostatními druhy.

Tangara tříbarvá (Tangara seledon)

Tangara tříbarvá (Tangara seledon)

Tangara sedmibarvá (Tangara chilensis)

Tangara sedmibarvá (Tangara chilensis coelicolor)

Tato tangara patří k nejmenším (12 - 14 cm)  a současně nejbarevnějším druhům rodu Tangara. Nejtypičtějším znakem je hráškově zbarvená hlava od čela přes temeno dolů na příuší a spodní tváře. Zbytek hlavy (brada, uzdička a týl) je černý. Černá brada pak přechází do tmavě modrého krku a ten na blankytně modrá prsa a břicho. Blankytně modré jsou u některých poddruhů i krovky nebo jejich část. Pláštík, lopatky, letky a ocasní pera jsou černá.

Různé kombinace červená a žlutá na spodní části zad a kostřeci jsou dalším rozlišovacích znakem celkem čtyř poddruhů.

Tangara sedmibarvá (tangara chilensis) obývá poměrně rozsáhlý region okrajových nížinných pralesů Amazonie obvykle do 1200 m n.m. (Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, Brazilie a Guayana. My jsme na tento druh narazili na jihu Venezuely u města Santa Elena, kde se vyskytuje poddruh tangara chilensis coelicolor. Pozorovali jsme zde menší hejno těchto tangar (max. 10 jedinců), bohužel ale vysoko v korunách stromů, takže všechny fotky jsou poznamenány touto skutečností.

Díky specifickému zbarvení hlavy by mohlo dojít k záměně snad jen s tangarou hájní (Tangara callophrys) v západní části výskytu. Tangara hájní má na hlavě nadočnicový kroužek stejné barvy, tváře a příuší jsou však inkoustově modré, stejně jako hrdlo, prsa a břicho.

Zajímavé je druhové jméno chilensis = chilský, neboť na území Chile se tento druh (alespoň v současné době) nevyskytuje. K pojmenování došlo v roce 1932, kdy v tomto regionu panovala značná nestabilita a některá území mohla měnit "majitele", poddruhové jméno coelicolor = barva nebes.

Dalším druhem, který jsme viděli v Brazílii byla tangara tříbarvá (Tangara seledon). Peří této tangary skutečně má tři barvy, modrou, zelenou a žlutou. Tyto barvy však mají řadu odstínů.

Zatímco hlava je zelenomodrá, barvu prsou a horní části břicha s větším podílem modré určitě můžeme považovat spíš za modrozelenou. Límec kolem krku bych nazval žlutozelený. Hrdlo tmavomodré, stejně jako pláštík a lopatky. Krovky jsou znatelně světlejší. Letky a ocasní pera jsou černá s hráškově zeleným lemováním.

Na rozdíl od předchozích dvou druhů lze u tohoto druhu pozorovat výraznější pohlavní dimorfismus. Zatímco u samičky je barva peří na prsou (světle zelenomodrá) prakticky stejná jako na hlavě, u samečka je odstín barvy na prsou více posunut k modré. Rovněž zelenomodré opeření hlavy a krovek je u samečků podstatně sytější.

Tangara tříbarvá žije v atlantských pralesích na jihovýchodě Brazílie. Jedinci byli pozorováni až ve výškách 1300 m n.m. My jsme tento druh nafotili na soukromé zahradě Folha Seca u města Ubatuba v jihovýchodní Brazílii.

Druhové jméno "seledon", které bylo převzato z francouzštiny (céladon = světle zelený).

Tento druh by snad bylo možné zaměnit s Tangara fastuosa (nemá žlutozelený týl) nebo s druhy Tangara cyanicollis a Tangara nigrocinca (tyto dva druhy však mají černou uzdičku). V přírodě se teritoria těchto druhů nepřekrývají.

Tangara zlatá (Tangara aurulenta)

Tangara zlatá (Tangara aurulenta occidentalis)

Tangara zlatá (Tangara aurulenta) nehýří spoustou barev, ale její zářivá žlutá barva na slunci skutečně vypadá jak zlatá. Výraznou ozdobou je černá skvrna na příuší. Barva peří na křídlech je černá se žlutými okraji. Hnědé oči, černý zobák a šedé nohy. Žádné zdroje, které jsem měl k dispozici, neuvádějí rozdíly zbarvení mezi samečkem a samičkou.

Žije v horských lesích And od východní Venezuely přes Kolumbii, Ekvádor a Peru až do Bolívie v nadmořských výškách od 700 do 2000 m. My jsme ji viděli poměrně často na východních svazích Západních And v Kolumbii v nadmořské výšce cca 1600 m.

Tangara zlatá má celkem osm poddruhů, které se liší hlavně odstínem zbarvení spodních partií, zbarvením peří na křídlech a samozřejmě místem výskytu. Naši tangaru zlatou jsme určili jako Tangara aurulenta occidentalis.

Záměna je možná s Tangarou smaragdovou (Tangara florida). Má podobnou skvrnu na příuší a podobnou kresbu na křídlech, barva peří je však zelenožlutá. Teoretická záměna je možná s Tangara arthus, která žije v severní Venezuele. Tangara aurulena byla dříve a dle některých zdrojů doposud je zařazena jako Tangara arhus aurulena. Zdroje se v zařazení rozcházejí.

Tangara zlatohlavá (Tangara ruficervix)

Tangara zlatohlavá (Tangara ruficervix ruficervix)

Druhové jméno ruficervix pochází z latiny a je složeninou rufus = hnědočervený, cervix = temeno.

Dominantní barvou tangary zlatohlavé (Tangara ruficervix) je jasně modrá barva na spodních partiích včetně hrdla a příuší, peří v podocasní části přechází do žlutošedé. Hlavu zdobí žlutý temenní proužek s černým ohraničením. Čelo a týl je tmavomodré až černé. Peří na křídlech a ocase je černé s modrým lemováním.

Tato tangara žije na okrajích horských lesů v nadmořských výškách od 900 do 2400 m v Kolumbii, Ekvádoru a severním Peru. My jsme ji viděli jen jednou na východních svazích Západních And v Kolumbii v nadmořské výšce asi 1600 m.

Existují tři poddruhy, našim poddruhem je Tangara ruficervix ruficervix. Vzhledem k tomu, že žlutý temenní proužek se při focení zespodu nemusí na fotografii objevit, je možná záměna s tangarou Heineovou (Tangara heinei) nebo s Tangara fulvicervix, která naopak temenní proužek má, chybí jí však černé orámování a rovněž modré zbarvení spodních partií je výrazně tmavší.

Tangara zlatolící  (Tangara larvata)

Tangara zlatolící (Tangara larvata fanny)

Zbarvení tangary zlatolící (Tangara larvata) se oproti předchozím druhům zdá tlumenější, přestože paleta barev jejího peří je dost bohatá. Čelo, brada  a příuší jsou indigově modré. Má černou masku/škrabošku, díky které dostala druhové jméno (larva = maska). Hrdlo a temeno jsou krémově žluté, vpředu na krku přechází žlutá do oranžové. Záda a prsa jsou černé, boky modré. Bílé břicho pod ocasem přechází do žlutavé.

Tangara zlatolící žije na poměrně velkém území od jižního Maxika po severní Ekvádor. Upřednostňuje otevřenější lesnaté porosty většinou pod 1100 m n.m.

Existují čtyři poddruhy. Nám se podařilo nafotit poddruh Tangara larvata fanny na svazích Západních And  v povodí řeky Anchicaya. Podobnou černou uzdičku, která by mohla zmást při identifikaci, má více druhů tangar. Myslím však, že ani nejvíce podobnou tangaru černopruhou (Tangara nigrocincta) nelze s tangarou zlatolící zaměnit.

Tangara pampová (Tangara vitriolina)

Tangara pampová (Tangara vitriolina)

Druhové jméno této tangary znamená skleněná/ze skla/sklu podobná (vitreolus). Jaký to má logický základ jsem však nepochopil.

Nejzářivější barvou tangary pampové (Tangara vitriolina) je oranžová na horních partiích hlavy (čelo a temeno). Uzdička a příuší jsou černé. Krk a prsa jsou šedomodré. Břicho krémové. Peří na křídlech je černé s modrými okraji. Oči hnědé, zobák a nohy šedé.

Tangara pampová dává (oproti předchozím druhům) přednost poněkud sušším a otevřenějším horským oblastem v Kolumbii a severním Ekvádoru. Nejčastěji se vyskytuje v nadmořských výškách od 1000 do 2200 m. My jsme ji viděli na svazích Západních And v povodí řeky Anchicaya.

Tato tangara v současné době nemá žádné poddruhy. Při identifikaci může dojít k záměně s tangarou plavou (Tangara cayana), která žije ve východní Kolumbii a Venezuele. Oproti tangaře pampové má však spodní partie o poznání světlejší a kontrasty mezi barvami jsou menší. Určitá podobnost tangary pamové je i s dalšími druhy, které však žijí izolovaně na ostrovech nebo ve vzdálené Brazílii (Tangara versicolor, Tangara cucullata, Tangara peruviana a Tangara preciosa).

Tangara flava

Tangara flava chloroptera

Tangara flava na své druhové české jméno teprve čeká. Její druhové jméno je odvozeno od flavus = zlatavý a myslím, že odpovídá většinovému zbarvení této tangary, tj.: temeno, záda, větší část prsou a břicho. Křídla a ocas mají černé peří se světle modrými lemy. Zlatavá barva na čele a temeni ostře kontrastuje s tmavě modrou nebo fialovou maskou, která z příuší pokračuje na spodní část krku a na prsou vytváří užší pás táhnoucí se od hrdla až k nohám.

U tohoto druhu je výrazný sexuální dimorfismus. Samička zcela postádá tmavomodré zbarvení na hrdle a spodních partiích, hřbet je žlutozelený a peří na křídlech má zelenkavé široké lemy.

Tangara flava žije na rozsáhlém území jihovýchodní Brazílie na okrajích pralesa, kolem řek, ale i na zahradách až do nadmořské výšky 1800 m.

Zatím známe pět poddruhů. My jsme viděli ve státním parku Intervales v jihovývýchodním cípu Brazílie samečka poddruhu Tangara flava chloroptera. Teoretická záměna je možná s tangarou plavou (tangara cayana), která však žije hlavně ve Venezuele a v nejsevernějších oblastech Brazílie. Protažení tmavého zbarvení ale tangara plavá postrádá. (Někteří autoři uvádějí tento druh jako poddruh tangary plavé: T.c.flava)

Všechny druhy rodu Tangara barvami nehýří. Některé druhy jsou téměř jednobarevné: modré (Tangara vassorii), zelené (např.Tangara varia) nebo "obyčejně" šedavé (např. Tangara inornata). Ani jeden z těchto druhů jsme bohužel na našich cestách neviděli. Jedinou výjimkou snad může být tangara stříbrohrdlá (Tangara icterocephala). Pokud si odmyslíme stříbřité zbarvení hrdla, pak svým zbarvením i velikostí trochu připomíná našeho čížka lesního.

Tangara icterocephala

Tangara icterocephala icterocephala

Její druhové vědecké jméno je odvozeno z řečtiny (ikteros = žlutý, kephalos = hlava). V češtině i angličtině se však odborníci při volbě druhového jména přiklonili ke střbrnému hrdlu jako nejspecifičtějšímu znaku.

Spodní partie a hlava tangary stříbrohrdlé jsou žluté, žlutá má však na rozdíl od zlatavé žluti tangary zlaté spíše citronový odstín. Peří na křídlech a ocase je černé se žlutozeleným lemováním. Žlutou horní část hlavy obkružuje od zobáků podél spodní linie příuší černá linka, která odděluje stříbřité hrdlo. Samičku jsme neviděli, ale podle literatury má temeno hlavy méně výraznou barvu. Oči má jako většina druhů rodu Tangara hnědé, zobák černý a nohy šedé.

Žije v deštných lesích od Kostariky až do Kolumbie v nadmořských výškách od 150 m do 2100 m. My jsme ji viděli na svazích Západních And v povodí řeky Anchicaya v nadmořské výšce asi 1200 m.

I tangara stříbrohrdlá má několik (tři) poddruhů. Naší tangarou byl poddruh T.i.icterocephala. Díky specifickému zbarvení hrdla je tento druh tangary jen těžko zaměnitelný. Snad nejpodobnější je tangara zlatá, ta však nemá stříbrné hrdlo, má zlatavější odstín žluté a má specifickou černou skvrnu na příuší.

Informace o dalších druzích tangar se pokusíme shrnout do dalšího povídání. Není tangara jako tangara II.

Vloženo
14. 06. 2020 , kategorie: fauna a flóra
Počet zobrazení:
127
Klíčová slova
Sdílejte s přáteli