Bird Island

Ostrovy ptáků První informace o ostrovu Bird (Ptačím ostrovu) hledáme tradičně ve Wikipedii.Skutečnost, že tato internetová encyklopedie registruje kolem třiceti ostrovů tohoto jména, nás poněkud překvapila.

Současně si však uvědomujeme, jak výjimečná musí být vazba mezi ostrovy a ptáky a že lidé tak často ostrovy podle ptáků pojmenovávají. A nejen podle obecného názvu. Při dalším hledání bychom určitě našli několik desítek dalších ostrovů, které nesou jméno po konkrétním ptačím druhu (Tern Island, Fregate Island, Gull Island, …).

Trocha zeměpisu

Ten „náš“ Bird Island leží kousek pod rovníkem v západní části Indického oceánu. Je nejsevernějším ostrovem Seychelské republiky a myslím, že dělá čest svému jménu. Nejenže zde žije a hnízdí řada ptačích druhů (některé pak v počtech skutečně úctyhodných), ale ptáci (s trochou nadsázky) přispěli i ke vzniku ostrova nebo minimálně k jeho stabilitě.

001_Sey_cl Přilétáme na Bird Island Několik čísel: souostroví Seychely (Seychelles) tvoří 115 ostrovů o celkové rozloze 460 km2. (Pro srovnání katastrální rozloha Prahy je cca 500 km2.) Území, na kterém se ostrovy rozkládají, však zabírá v západní části Indického oceánu obrovskou plochu 1 374 000 km2. Je to plocha větší než dva největší evropské státy Ukrajina a Francie dohromady. Zeměpisně se Seychely dělí na Vnitřní ostrovy a Vnější ostrovy, které zahrnují pět korálových atolů (Amiranty, Coetivy, Providence, Farquhar a Aldabra).

Bird Island je jedním ze skupiny 43 tzv. Vnitřních ostrovů, má tvar trojúhelníku a plochu cca 70 ha.

Vznik ostrova

Před 120 miliony let se od superkontinentu Gondwana odděluje indický subkontinent. V té době ještě společně s dnešním Madagaskarem a ostrovy západní části Indického oceánu "pluje" na severovýchod. I tato pevninská masa se však rozpadá. Nejprve se odděluje Madagaskar a před cca 65 mil. let se odděluje i východní část tohoto subkontinentu a vzniká Maskarénská deska (Macsrene Plateau).

002_Sey_cl Bird Island leží na nejsevernější hraně Maskarenské desky

Tato deska se dnes vypíná do výšky téměř 4000 m nad oceánské dno v pásu dlouhém okolo 2000 km a její převážná část je ukryta v hloubce 8 - 150 m pod mořskou hladinou. Jen nejvyšší vrcholky vykukují nad mořskou hladinu a tvoří často dosti od sebe vzdálené ostrovy a souostroví. 

Vnitřní ostrovy, mezi které, jak jsme se zmínili, patří i Bird Island, leží v nejsevernější části Maskarénské desky. Zatímco drtivá většina ostrovů této skupiny (41) jsou ostrovy žulové (granitové), Bird Island je ostrovem korálovým.

003_Sey_cl Skladba podloží ostrova (informační nákres spávy ostrova)  Samozřejmě žulovou základnou ostrova Bird tvoří rovněž Maskarénská deska, ale její vrchol je zde cca 20 m pod mořskou hladinou. O vznik ostrova se zasloužili koráli, kterým se podařilo ze svých schránek vytvořit přes 20 m vysoký korálový útes. Ten se zhruba před 5000 lety dostal až k hladině.  Pak následuje období asi 2000 let, kdy se na korálovém útesu začíná usazovat korálový písek a další sedimenty. Předpokládá se, že Bird Island vykoukl nad hladinu oceánu asi před 3000 let.

Brzy po tom je ostrov kolonizován mořskými ptáky. Obrovské kolonie mořských ptáků se postaraly o obrovské množství guána, které se díky častým srážkám dostalo hluboko do pískové vrstvy. Tento proces způsobil její zpevnění a vznik pevných bělavých pískovcových skal (pískovce impregnované fosfáty). Tato hornina hraje velice důležitou roli ve stabilitě ostrova a do značné míry brání jihovýchodním monzunům ostrov „odfouknout“.
 
Ptáci na ostrově

Má se za to, že ostrov Bird prakticky od svého vzniku sloužil jako útočiště ptáků. Konkrétní představy o druhové skladbě si však můžeme udělat až z pozorování, která zde byla prováděna od konce 19. století. Ze záznamů je zřejmé, že se druhová skladba během tohoto relativně krátkého období značně měnila. Některé druhy s příchodem člověka (zejména po založení kokosových plantáží) z ostrova zmizely, jiné druhy sem naopak byly introdukovány. Rovněž početní stavy jednotlivých druhů se podle dochovaných zpráv během posledních cca 120 let výrazně měnily.

005a_Sey_cl Lokalizace hnízdišť a vegetační zóny na ostrově

Z vyprávění místního zoologa a průvodce, který na ostrově trvale žije již 35 let, hnízdí na ostrově v posledních letech 10 ptačích druhů. Dalších asi 10 – 15 ptačích druhů (převážně pobřežních nebo mořských ptáků) zalétá na ostrov poměrně často a je možné je vidět i při krátkých návštěvách ostrova. Při dlouhodobých sledováních však bylo na tomto malém ostrově pozorováno dalších 40 ptačích druhů.

004_Sey_cl Hnízdiště rybáků Nejpočetnějším ptačím druhem na ostrově je rybák černohřbetý (Sterna fuscata).
S délkou okolo 45 cm a rozpětím křídel až 95 cm patří mezi středně velké rybáky. Dospělí jedinci obojího pohlaví mají černý hřbet a bílé nebo šedobílé břicho. Mladí jedinci jsou celí hnědošedí, na hřbetě pak mají drobné šedobílé skvrny. Vyskytují se prakticky v celém tropickém pásmu oceánů. Živí se drobnými mořskými živočichy.
Hnízdí v koloniích, na zemi. Na jaře samičky kladou jedno vejce, jeho inkubační doba je 28 dní. Mladí jedinci setrvávají v kolonii 70 dní, pak vyrážejí s dospělými na moře.

006_Sey_cl Zbarvení mladých rybáků je dost odlišné

Kolonie rybáků hnízdí v severní části ostrova. Hnízdiště je od moře a široké písečné pláže oddělené hustým pásmem nízké, ale husté pobřežní vegetace, především keři Scaevola taccada. Převážnou část kolonie je možné vidět v nízké trávě mezi pásmem keřů a řídkým stromovým porostem. Menší část kolonie hnízdí na písčitokamenitém povrchu mezi křovinami. 

007_Sey_cl Nestabilní část západního pobřeží v těsném sousedství kolonie rybáků V posledních letech v době hnízdění čítá kolonie kolem 700 000 párů. Na začátku osídlování ostrova na počátku 20. století zde však hnízdilo 10 000 000 párů. Zakládání kokosových plantáží, intenzivní sběr vajec a v neposlední řadě i zavlečení krys, které decimovali populaci rybáků, se však početní stavy na konci 50. let minulého století snížili až na pouhých 8 000 párů. Díky ekologickému myšlení současných majitelů ostrova, kteří koupili ostrov v roce 1973, se podařilo zvýšit tuto největší ptačí kolonii na ostrově na současný stav.    

005_Sey_cl Výpady rybáků byly někdy dost výmluvné Rybáci zde hnízdí zhruba od května do konce října. V době naši návštěvy (polovina října) už byla kolonie oproti výše uváděným stavům poněkud prořídlá. Mladí ptáci už létali nebo alespoň poletovali a dospělí jedinci se už nemuseli v takovém počtu zdržovat v blízkosti kolonie. Nicméně i přesto bylo pozorování kolonie rybáků úžasnou podívanou. Jakmile jsme se přiblížili k zapovězené zóně, dospělí jedinci z nejbližšího sektoru vzlétli a v hejnech na nás začali nalétávat. I když to mohlo trochu připomínat horor „Ptáci“, byla to parádní příležitost pro focení letovek.

009_Sey_cl Nody obecný Zatímco rybáci hnízdní na zemi, druhý nejpočetnější ptačí druh nody obecný (Anous stolidus) hnízdí na stromech, převážně kokosových palmách v centrální části ostrova.  Několik desítek párů pak hnízdí na stromech rodu Casuarina roztroušených hlavně v jihovýchodní části ostrova. V současné době se odhaduje počet těchto ptáků na několik tisíc párů.

008_Sey_cl Nody tenkozobý Prakticky ve stejném prostředí zde žije i nody tenkozobý (Anous tenuirostris), který je nodymu obecnému velice podobný. Je jen o něco menší, má opticky delší krk a zobák. Myslím, že nejdůležitějším rozpoznávacím znakem dospělých jedinců je barva krku a hlavy. Nody obecný má krk i spodní část hlavy tmavě hnědou stejně jako tělo. Jen temeno hlavy je bílé s poměrně ostrým přechodem. Nody tenkozobý má krk spíše šedivý nebo šedohnědý a jeho barva téměř plynule přechází z hnědé barvy těla až šedobílé temeno hlavy.

Ze začátku jsme si mysleli, že se jedná o jeden ptačí druh. A i když nám místní odborník popsal rozdíly, nebylo lehké ptáky rozeznat. Až ke konci našeho pobytu jsme se vzájemně přesvědčili, že už nám jsou rozdíly jasné. Navíc jsme zjistili, že nody obecný hnízdí víceméně soliterně, zatímco nody tenkozobý má téměř vždy na jednom stromě několik (snad deset) hnízd. Jeho hnízda jsou menší a působí kompaktněji.

Rozlišení mladých jedinců však bylo nad naše síly. Jednoznačně však můžeme uvést, že v polovině října jsme už neviděli, že by rodiče nosili mladým potravu.

010_Sey_cl Nody bělostný Krmení mladých jsme však viděli u třetího a určitě nejkrásnějšího druhu, nodyho bělostného (Gygis alba). Tento druh patří mezi symboly Seychelských ostrovů a podle nás byl nejkrásnějším opeřencem, kterého jsme na Seychelách viděli. Jeho počet na tomto ostrově lze odhadovat na několik set, určitě o řád méně než počet dvou dříve zmiňovaných druhů. Nejvíce jsme jich viděli v jihovýchodní části ostrova kolem přistávací dráhy a v poměrně hustém háji (s převahou stromů Casuarina) zhruba ve střední části východního pobřeží. Právě tam se nám podařilo nafotit jak dospělí jedinci krmí prakticky stejně velké potomky.

012_Sey_cl Faeton žlutozobý Posledním hnízdícím druhem mořských ptáků, který jsme zde mohli pozorovat, byl   faetón žlutozobý (Phaethon lepturus). Ten hnízdí u kořenů popř. ve vykotlaných kmenech stromů v centrální části ostrova, někdy pár metrů od hotelových chatek. Evidentně jsou zde zvyklí na zvědavé návštěvníky, neboť jak hlídající rodiče, tak i mladí jedinci vydrží sedět na hnízdě, i když je okukujete z velké blízkosti. Nakoukli jsme snad do desítky hnízd, v některých byla jen mláďata (vždy jedno), někde byl v hnízdě i jeden z rodičů. Mladé jedince jsme viděli v prachovém peří i přepeřené. Na ostrově hnízdí dvě až tři desítky těchto ptáků.

015_Sey_cl Fregatka malá Ještě před několika desítkami let zde hnízdili další mořští ptáci jako např. buřňák klínoocasý (Puffinus pacificus) nebo fregatka malá (Fregata ariel). My jsme fregatky malé viděli odpočívat kolem poledne na několika soliterních stromech v severní části ostrova. Údajně se zde fregatky v tuto dobu objevují poměrně pravidelně. Na nejsevernější písečné výspě ostrova jsme viděli několik rybáků chocholatých (Sterna Belgii), kteří rovněž patří mezi občasné návštěvníky ostrova.

Samostatnou kapitolu mezi místním ptactvem jsou tzv. pobřežní ptáci. V posledních cca 30 letech zde bylo pozorováno více než 20 druhů této „ptačí kategorie“, především kulíci, jespáci, kolihy, vodouši atp. Musím bohužel konstatovat, že na rozdíl od hnízdících mořských ptáků, byli tito ptáci dost plaší a tak jejich focení bylo dost problematické. Nafotili jsme zde jen kolihu malou (Numenius phaeopus) a kamenáčka pestrého (Arenaria interpres interpres).

011_Sey_cl Snovatec madagaskarský Z ostatních ptačích druhů, které nelze zařadit ani do jedné z předchozích skupin, jsme pořídili určitě nejvíc snímků snovatce madagaskarského (Foudia madagascariensis), krásného červeného ptáčka příbuzného s naším vrabčákem. Poletovalo jich zde poměrně dost. Přiblížit se k němu na fotitelnou vzdálenost bylo ale téměř nemožné, i když jsme zkoušeli různé kamufláže a triky. Vždycky to byl on, co vyšel z tohoto focení vítězně. Nakonec jsme jako nejlepší vyhodnotili fotku, kdy jsme snovatce přistihli přímo na zábradlí naší venkovní jídelny, kde čekal na drobty od snídaně. 

013_Sey_cl Strdimil seychelský

Určitě zajímavým úlovkem byl i strdimil seychelský (Cinnyris dussumieri), který hnízdil na stromech kolem chatek v jižním sektoru hotelu. Tento druh strdimila se nevyznačuje zvlášť pestrým zbarvením. Byl ale přiměřeně zvyklý na lidi a tak se podařilo udělat pár celkem slušných fotek.

Posledním ptačím druhem, kterého jsme zde nafotili, byla mláďata slípky zelenonohé (Gallinula chloropus). Malé hejno asi pěti kuřat spokojeně zobalo semínka jen kousek od naší chatky. Po cvaknutí fotoaparátu se bez zaváhání všechna kuřata vrhla do blízkého křoví.

Bird Island je kromě ptačího ráje i místem, kde můžete pozorovat želvy obrovské (Dipsochelys dussumieri)  v důstojném prostředí. Když pominu těžko dostupný atol Aldabra, je Bird Island jediný seychelský ostrov, kde se obrovské želvy pohybují volně a ne v ohradě jak nějací čuníci (tak jsme je viděli na ostrovech Silhouette a La Digue)

014_Sey_cl Želvy obrovské přijdou až k vaší chatce Pokud máte štěstí, a/nebo jste na ostrově delší dobu, můžete vidět i dva druhy obřích mořských želv, které sem přicházejí klást vejce, karetu pravou (Eretmochelys imbricata) a karetu obrovskou (Chelonia midas). My jsme bohužel viděli jen čerstvé typické želví stopy v písku, a i když jsme se na dané místo ještě několikrát vrátili, neměli jsme štěstí.


Na ostrově jsme strávili pouhé dva dny a dvě noci. Přesto si myslím, že nám ostrov nabídl neuvěřitelný zážitek. Pokud se dostanete na Seychely, určitě si nenechte tento ostrov ujít.

Další fotografie můžete najít ve fotogalerii Bird Island.

 

Seychelles 2012

Vloženo
18. 03. 2013 , kategorie: fauna a flóra
Počet zobrazení:
4597
Klíčová slova
Sdílejte s přáteli